Kiclus Home Page

Skandál FI MU versus Koronavirus. (část 5 ).

Poslední díl seriálu o skandálu FI MUNI uzavírá jeho roční putování stejně tak jako karanténa, která připadá na první březen. V tomto díle se zaměříme na sport, který si zaslouží vlastní část kapitoly a celkovou sumarizaci nejen za celé roční období. Co se týče karantény již se nedostaneme z okresu a nejdál od domu můžeme leda tak na krátkou procházku.

FIMU vs. COVID-19 - v tématu Durch die Zeit: DARK

Skandál FIMU proti Sars-CoV-2 část pátá .
Autor: MGR. BC. Tomáš Kácel
vydání: 03.03.2021

Sumarizace


Před tím, než všechno sečteme a podtrhneme je nutné se zaměřit na to, jak vypadal profesionální sport na škole, kde bylo protiprávně vylučováno 90-100 % studentů a jaký měly přístup školní komise ke sportovců. A to především před zásahem Národního akreditačního úřadu pro vysoké školy.



Sport


Sportovci, kteří sportovali na střední škole jednoduše splnili přijímací řízení na navazující studia a Vysoká škola si dejme tomu poloautomaticky převedla tyto osoby do své agendy. Sám jsem to zažil. Na počátku je Interview ve vysokoškolské tělesné výchově. Jako sportovec, který se věnoval profesionálnímu sportu již na střední škole jsem toho nebyl ušetřen a také jsem tento pohovor v tělocviku měl. V mé skupině byl jeden boxer, který byl ale ze sportovní fakulty. Celou dobu studia získával spoustu ocenění. Naopak já jsem postupně z profesionálního sportu odcházel. Důvodů bylo několik ale zmíním jednu věc, kterou zavřená škola nemůže opomíjet.


Hned po tom, co jsem nastoupil na vysokou jsem nezapomněl nahlásit, že mi tak nějak chybí z mého profesionálního vystupování peníze. V takovémto případě přichází na scénu vychovatel školy a komisař. S těmi jsem podstoupil další vyšetřování. Obecně

Obecně vzato od ministryně Buzkové platilo (2006 -zákon), že každý sportovec, který nastoupí do profesionálních lig, nikoliv jenom na Mistrovství české republiky, jak se někteří mylně domnívají. Musí obdržet na svůj osobní účet alespoň tří měsíční mzdu. A to nejlépe před samotným vystoupením (dílo artistické a choreografické, atletické…). Pokud není mzda uhrazena do dvou měsíců, tak se dopustí sportovní klub, který sportovec reprezentuje/je sdružencem /zaměstnancem činu trestného. Za organizaci sportovců nese zodpovědnost zaměstnavatel. Následně standardně platí zákoník práce. Problém v České republice je ten, že až 20 % sportovců protiprávně nedostává mzdu. Nejohroženější je právě skupina od 15–20 let. V 15 se stávají účastníky profi ligy a končí v juniorce a ve 20 nastupují na vysokou školu, kde se právě ve zmíněných interview zjistí, že je něco špatně. Nejsou ani ušetřeni sportovci pod ministerstvem nebo sportovci místních vládních organizací (já sám byl sportovec místní vládní organizace – obvod Přerov). Kde právě druhé zmíněné bývá společně se sokolem nejrozšířenější formou sportovních klubů mužů (hlavní věková kategorie) od 15 let.


Ústavní rozhodnutí



  • Ústavní rozhodnutí z konce roku 2019 přímo říká, že dlužné mzdy nejenom nelze promlčet, ale také přímo říká, že organizace musí platit i úroky.
  • Ústavní rozhodnutí pouze potvrdilo platný zákon pro vládní zaměstnance. Kde se mzda musí uhradit vždy a je nepromlčitelné ji neuhradit.
  • Ústavní rozhodnutí udělalo změnu pouze u soukromých klubů (což se osobně mě moc netýká).
  • Kde jsou zpřísněné podmínky pro neplatiče.


Fakulta informatiky Masarykovi univerzity si prokazatelně účetní knihou nechala platit prostřednictvím ministerstva školství za vymáhání právě neuhrazených mezd. Je to součástí jak faktur za vědu a studium tak v M17, tak v M17+. Vedení sportovce je placená služba a evidovaní sportovci tak prostřednictvím ministerstva dělají (včetně mě). Nicméně FI MUNI si účtovala, ale nic nevymohla. Doslova se dá říct, že práci u některých sportovců v podstatě předstírala. Někteří studenti nedostávali sportovní evidence ani jednou ročně ani při aktualizaci. Především ti, kterým dlužili (a dle Ústavního rozhodnutí dluží doteď). Vychovatelé i komisaři se odmlčeli. Vypadalo to jako kdyby pouze zjišťovali informace pro osobní potřebu než pro účely inkasované platby za vedení sportovce a vymáhání práv. Do dnešního dne se prodávají energetické nápoje, trička, potítka potisky, plakáty a další věci ze kterých sportovci zdevastované FI MUNI nemají ani korunu. Škola si nicméně dál účtuje za vymáhání/vedení sportovce.



Takového jednání jenom vedlo k uzavření celé fakulty o odebrání akreditací a následné zakázaná všem oborů na škole. Přímo přispívalo k propadání studentů, protože jim dlužili ale nikdo nic ve-skutečnosti nevymáhal, což je zatěžující. Příslušní komisaři, kteří pouze předstírali vymáhání a účtovali si vedení sportovce doposud nebyli potrestáni. Sportovcům doposud nejsou vypláceny ani úroky natož dlužná mzda. Přitom univerzita má k dispozici jak výsledkové listiny svých sportovců, tak má výpisky účtů svých sportovců. Tedy přímé důkazy, že mzda nikdy zaplacená nebyla. Chování nové disciplinární komise po rozpuštění té staré za neplnění povinností, již není záhadné, ale ukazuje, že univerzita nehodlá své jednání měnit. Možná právě proto, že někteří komisaři unikli rozpuštění a přitom, to byli právě ti komisaři, kteří za několik let nevymohli s přímými důkazy ani korunu, a to ani z místních vládních organizací, které vyhlašují desítky milionové přebytky. Setrvávání těchto staro/novových komisařů a komisařek i v nové komisi je tedy na škodu. Zatím nebyl nikdo obviněn ze zpronevěry.



Sumarizace


Zde bych rád shrnul celý seriál Skandál FI MUNI.

V prvním díle jsme se seznámili s letmou chronologií celého protiprávního jednání školy, kde se končí až v současnosti. Ve druhém díle jsme si hloubkově proběhly grafy, kde jsme si ukázali, že obory měli ve skutečnosti jenom několik absolventů nebo několik desítek absolventů a škola protiprávně vylučovala tisíce lidí. Musela být, proto uzavřena NAU.


V Ve třetím díle jsem vás seznámil s mým vlastním projektem, který jsem dva roky dělal ve vývojovém centru univerzity. Kde se pokusili tento projekt napsat na 100 hodin mé práce na což jsem více než před 7 lety podal stížnost, která je bůhví kde. Následně jsem obvinil školu z plagiace protože mou závěrečnou práci vydává pod hlavičkou školy a ministerstva (Moravské zemské knihovny) a neplatí mi ani korunu. Přitom se prokazatelně jedná o mou závěrečnou práci, ze které výsledný paskvil právě plyne (ale vydělává hodně peněz). Všechna vývojová centra výnosem NAU přišla o akreditaci v roce 2018. Nyní jsou na stejných místech obdobné laboratoře (podvádět se nemá). Škola nicméně dál vydává licencované práce a autorům stále neplatí. Porušuje tím platný právní řád země.


Čtvrtý díl skandálu Fi MUNI je o fyzických osobách napojený na skandál, kdy i po pravomocném odsouzení právnické osoby FI MUNI a MUNI tyto fyzické osoby nebyly obviněny a jsou vyšetřování na svobodě. Dle právního řádu země není možné neobvinit fyzické osoby a není ani možné, aby fyzické osoby neměli právní zodpovědnost po odsouzení právnické osoby, který je v živnostenských listech Školním zařízením (zákon březen 2016). Učitelé, kteří prokazatelně diskriminovali své svěřence mají přístup k dalším generacím. Proč nikdo doposud neobjasnil.


V tomto posledním díle nazvaný sumarizace bych rád rozebral ještě mé lítání po úřadech a komisích ohledně celé věci. Nebudu zde příliš jmenovat konkrétní fyzické osoby a úředníky. V minulé části jich bylo docela dost. Tedy dejme se do malé chronologie:



Malá chronologie


V roce 2004 mi bylo patnáct a začal jsem nastupovat ve své sportovní činnosti v Hlavní věkové kategorii.


V roce 2009 jsem se stal členem akademické obce FI MUNI. V této době měly za sebou nové obory téměř jednu generaci. Již v této době bylo jasné, že generaci škola v podstatě nedokončí a nebude mít téměř žádné absolventy. Nicméně dále měla otevřené přijímací řízení. A již zde mylně informovala svými statistikami rodiče a veřejnost. Nastoupil jsem do oboru Počítačová grafika a zpracování obrazu. A měl jsem interview v Tělocviku jako dosluhující profesionální sportovec. Jeden z prvních střetů s vychovatelem a komisařem (samozřejmě má rodiče ale každý, kdo nebydlí ve statutárním městě Brně a jeho příměsí má přiděleného vychovatele – v mém případě pouze částečného).


V roce 2011 jsem nastoupil jako diplomový student v laboratoři spravování přirozeného jazyka a umělé inteligence. A začal jsem zde pracovat na svém unikátním samostatném projektu, dostupným přes webové rozhraní.


V roce 2012 jsem stál ve standardní studijní době u Státní závěrečné zkoušky. Kde jsem splnil předmět státní závěrečná zkouška. Ke státnicím došla pouze hrstka studentů z několika set lidí.

FIMU vs. COVID-19 - v tématu Durch die Zeit: DARK


S titulem


V druhé polovině roku 2013 za zavřenými dveřmi škola společně s ministerstvem (Ministryně Hanáková) vydala verzi mojí závěrečné práce. Univerzita za vydávání mé závěrečné práce mé osobě nic nezaplatila a myslí si, že přejmenování projektu, přemalování pozadí a změna serveru na Univerzitě bude dostatečné alibi při obvinění z plagiace. K tomu všemu napomáhala přímo oponentka práce i vedoucí mé vlastní laboratoře. Jak jinak. V té době jsem to ještě nenahlásil. Protože jsem o tom nevěděl.


V roce 2015 jsem stál ve standardní studijní době u státnic Magisterských. Bohužel mi škola začala dělat nezměrné obtíže. Lži se stali denním pořádkem.


V té době jsem byl po určitých zdravotních problémech spjatých s částečným ochrnutím končetiny a neustálými odběry krve. Což zde nebudu rozebírat. Na v podstatě pokus mě dostat z univerzity jsem již přišel. V navazujícím studiu už z původní hrstky Bakalářů nezbýval téměř nikdo. Z téměř 200 studentů dokázalo setrvat na škole jen několik jedinců. A i ty, pokud měl někdo z nich problém alespoň podmínečně vyloučili.


Řešení neadekvátních nároků a plagiací se Disciplinární komise ani Etická komise úmyslně nechtěla ujat. Tak mi nezbývalo nic jiného, že podat žádost na státní komisi. Masarykova Univerzita má právo vykonávat totiž státní závěrečné zkoušky, a ne jenom ty. Tuto komisi jsem svolal na rok a její fyzické sezení se uskutečnilo v roce 2016. Půl roku se na ni čeká a dle právního řádu české republiky se na ní můžou řešit 2-3 případy což záleží na zvládání náročnosti pro poškozeného/svědka/nahlašovatele. Tuto komisi jsem dostatečně zatížil. Také pro mě byla rozšířená a měla 5 členů včetně rozšíření o vychovatele (Kozubek, Matula, Kozlíková, Svoboda, Czikárová).


První věc, co jsem řešil byla moje závěrečná práce NMgr. Tu jsem obhájil. Druhá věc bylo odcizení mojí Bc. práce a její vydávání školou bez splnění licence dle autorského zákona, která mluví o 20 % které musí odevzdat. Také byl porušován zákon, že od tří let od vydání závěrečné práce nesmí být práce přepracovávána („přemalování pozadí“) a už rozhodně ne oponentkou. A rozhodně dle Vysokoškolského zákona nesmí mít škola hospodářský prospěch ze závěrečné práce diplomanta, a to ani nepřímí. Výsledek je, že škola má díky mé práci značný hospodářský prospěch. Což vůbec nesmí.

Třetí věcí bylo samo osobě neadekvátní jednání pedagogů a i fakt, že si škola a vyšetřovatelka – která bohužel byla přítomna v této státní komisi (například vedoucí práce ani oponent přítomen nebyl) účtovala za mé sportovní vedení a controling, ale ani jednou jsem od školy nedostal svou sportovní evidenci. A správa spojená s vymáhání financí od dlužníků byla v podstatě jen předstíraná. Přitom na základě evidence, v níž figuruje Mistrovství republiky a mého osobního účtu hned věděli, že nebyla uhrazená mzda. V roce 2019 nabylo také platnost zmíněné ústavní rozhodnutí o nepromlčenlivosti některých dluhů, ale se svědomím MUNI to hne jen těžko.


Součástí procesu měly být posudky ÚOHS. který jsem ale nikdy neviděl. Po procesu mi nepřišel dopis ani složka s výnosem komise, natož dílčí posudek od ÚOHS. Jediné, co svítilo bylo v informačním systému, že oba mé tituly jsou mé (jinak by mi byly pravděpodobně odňaty – to ale nehrozilo, protože plagiátor byla druhá strana). Není možné připsat titul dvěma osobám za to samé. Pokud mi tituly zůstaly, což je pravda, tak mou práci druhá osoba prostě nemůže používat (nemůžou být práce prostě dvě, ani ji nemohly přepracovávat).


Univerzita si nějakým způsobem pravděpodobně zajistila, že opravdu tyto výnosy komise mojí osobě nedojdou. Proto dál vydává moji závěrečnou práci a dál má hospodářský prospěch z ní ona. Samozřejmě jsem si vyžádal duplikáty těchto složek a kontaktoval školu, že nedošly. Škola se ale úmyslně odmlčela a rozhodla se na mé výzvy nereagovat. Bez těchto složek nejsem schopen výkonem vymáhat svá práva. Již bylo jasné, že škola je plně v kolapsu a disciplinární komise pouze předstírá činnost. Protože pokud ji nezajímá diskriminace a zmizelé nedoručené složky, tak prostě lže.


Z dlouhodobého a celkového podvádění školy se do všeho v roce 2017 vložil Národní akreditační úřad pro vysoké školy a začal školu vyšetřovat. V té době už skutečně neměla ve standardní době žádné absolventy a nějak dokončit většinu oborů se povedlo málokomu. To že škola podvádí v mnoha ohledech bylo již veřejnou pravdou. V roce 2018 národní akreditační úřad odebral akreditaci všem bakalářským oborům a obory zakázal, stejně tak podobné obory na dobu velkou a následně zakázal i obory Magisterské. Škola si s tím moc nicméně hlavu nelámala a vydala v povinné publicitě na svých stránkách něco čemu by se dalo říkat přepis tohoto výnosu NAU o svém uzavření. Výnosy také byly chvíli na dveřích školy, kde brzy zmizely.


Stejně tak si škola vymyslela místo zakázaných oborů „specializace“, které se až příliš blíží svým obsahem zakázaným oborům. A nebude od pravdy daleko, když se řekne že tato „specializace“ je jen maska zakázaného. Protože škola má zakázáno učit i podobné obory. Pedagogové, kteří vyhazovali až 100% studentů ze školy, stále učí na této univerzitě a se zákonem si hlavu prostě nelámou. Disciplinární komise byla částečně rozpuštěna. Nahrazena mezinárodní Disciplinární komisí, kde jsou bohužel komisaři, kteří se v letech 2007-2018 dopouštěli trestné činnosti, ale nějak na ně zmizely důkazy. Tak jsou v komisi i na dále. A jak jde vidět za ty dva roky žádné pedagogy zatím trestně neobvinili, ani své předchůdce. Čím to je, že to nefunguje. Je to přeci jejich účel.


Pokud si někdo myslí, že následně složky a výnosy přišly, tak se může splést. Stejně poškozeným studentům nic nepřešlo. Kde je vina? NAU vydalo rozkaz, že obvody, kde není jeho přímá působnost bude obsluhovat prostě obecní úřad příslušného statutárního města. Konkrétně obvody školství, které měly za úkol složky a výnosy rozeslat poškozeným studentům (seznam studentů je v podstatě veřejný – viz první, druhý díl). Nikomu ale nic nepřišlo, a tak se dostáváme k obvodu Přerov. Zrovna obvodu, který je mým podřízeným. Tento obvod, který vede primátor Měřínský a obvod školství náměstek Kouba. Si pravděpodobně sám usmyslel na svoje triko, že to prostě asi dělat nebude. Nepřišli i výnosy ani složky. Neznám nikoho z obvodu Přerov, komu by dorazili. Samozřejmě jsem se tedy vydal za úřednicemi obvodu školství a sociálních věcí. Které vede Petr Kouba. Mimochodem Petr Kouba je ta osoba, která po vzoru Petra Fialy byl jeden z vedoucích pedagogů na škole GJŠ Přerov a ze dne na den se ve stejném obvodě stal náměstkem za školství. Náměstek za školství je osoba, která má pod sebou vyšetřovací týmy škol a dělá doplněk české školní inspekci. Petr Kouba tedy posílá „kontrolory“ ze dne na den tedy na svou bývalo školu GJŠ. Tedy je posílá sám na sebe a jak by někdo očekával kontroly této revize proběhnou bez nalezení pochybností. To je trochu zvláštní pro podnikatele existuje zákon o zneužití informací a zákazu konkurence. Pro politiky zákon o kolizi zájmů. A kontroloval ze dne na den sám sebe je pro dost lidí obří kolize vztahů. U GJŠ je totiž ten problém, že po zavedení státních maturit, začalo propadat hned ve standardní studijní době přes 40 % studentů. A po několika letech se statistika ještě zhoršila. GJŠ je škola, která ten průměr 42 % (průměr celé ČR) neudělaných maturit v roce 2020 jenom zhoršuje na ty nejhorší příčky. Je tedy s podivem že její neuvěřitelný propad je dle sebekontroly Petrem Koubou v pořádku (propadlých by totiž nemělo být víc než 20 %).


Jaký je tedy motiv, že osoby pod Petrem Koubou složky a vynosí neodevzdaly. A rozkaz NAU nesplnili. Co na to justiční strážníci, že obvod Přerov zatajuje před poškozenými fakta. Já jako osoba, která svědčila nedostanu rozhodnutí, výnos a složky. Takové jednání je nepřijatelné. Obvod Přerov se má postarat o to, aby složky byly odevzdány. Už absurdní jednání obvodu bylo v případě, když jsem chtěl svou sportovní evidenci. Obvod mi ji prostě není schopen odevzdat. A to se musí alespoň jednou ročně nebo při její aktualizaci. Jako sponzor jsem dokonce vyhrál Mistrovství Evropy v Mažoretkách 2019 a díky Covidu jsem stále úřadující. Nicméně mi obvod Přerov odmítl poskytnout opět výpis z mé vlastní sportovní evidence. Zákon 106/1999 o svobodném přístupu k informacím se ukázal jako zbytečný vůbec používat. Obvod Přerov si prostě bude dlužit složky a výnosy a čekat až nějaké souhlasná stanoviska propadnou, než aby okamžitě sjednal nápravu. Opět nepřijatelné chování úřadu. Dokonce jsem zjistil, že žádosti 106/1999 sb. nedigitalizuje, takže na přelomu února a března projde kontrolou, že všechny žádosti 106 splnil. Vzhledem


Vzhledem k tomu, že mi nedošla ani složka a posudky z přelíčení 2016 na půdě MUNI. Tak jsem kontaktoval dne 15.3.2019 asistentku ÚOHS (osobní setkání). Opět jsem podal žádost 106/1999 sb. A opět mi na ni nikdo neodeslal odpověď. ÚOHS mělo asi dost práce se zrovna prohýbajícími domovními prohlídkami u nich v kancelářích a následně v domě Pana Rafaje, než aby se obtěžovali s tím, že někomu chybí celá složka, protože nedošla a oni dělali dílčí posudek. Tak bych chtěl alespoň ten posudek nebo jestli nemají celou tu složku tak celou složku. Bez odpovědi.


Nedlouho po 15.3.2019 mě 30.6.2019 čekalo nepěkné fyzické napadení. Takže jsem se musel starat o své zdraví ještě více.


Nutná svědecká výpověď byla až za více jak rok 27.7.2020. Kde jsem samozřejmě upozornil, že magistrám má dle zákona o prioritních frontách nejprve dodělat nedořešené případy. Což jsou již pro mě vyloženě odcizené/nedoručené/nepředané nebo jinak znehodnocené složky. A udělat duplikát složek není nikterak složité. Dokonce jsem nedostal ani výsledek vyšetřování od PČR.


Který mi byl pouze přečten na magistrátu. S tím že jsem podal stížnost, že mi nic nepřišlo ani od policie. A vyžádal nápravu. Ta má být učiněna v co možná nejkratším čase. Dnes je 03.03.2021 a policie tento dopis stejně nedoručila.


Na Jakousi hloubkovou analýzu mám čekat zhruba do poloviny roku 2021. A to mi jako dílčí posudky přestanou do té doby chodit úplně? Mohu se ptát sám sebe. Pokud


Pokud bych měl hodnotil jako ve škole, tak si můj obvod Přerov zasloužil známku F. Tedy neprospěl. Není možné, aby za 4 roky neposlal (mě) v podstatě jediné vyrozumění/výnos/složku co se týče mých svědeckých výpovědí a inforamce uzavření školy informace o náhradách. Také Výsledek státního komisního tribunálu z roku 2016 (který jsem svolal), výsledek a výnos NAU z roku 2018 (kde bych měl být přinejmenším svědek). Výnosy policie z roku 2019 a 2020 (ty mi nedorazili vůbec, jakkoliv informovat o průběhu vyšetřování vývodu závěrečné práce se policie také bůbec neobtěžuje informovat). A všechno si posílal pouze magistrát za mými zády společně z bůhví, kým a bůhví proč. Je protiprávní si tyto spisy nechávat a člověku, který je jedním z nahlašovatelů a zadavatelů a svědek je prostě neposílat. V šuplíku úředních osob těmto spisům nemůže být dobře. A já samozdřejmě nad těmito spisy nemohu provést kontrolu (když je nemám, nebo je mám z novin, nebo mám jen příslib vyšetřování). Abych zjistil jestli vůbec něco v těch spisech je a jestli se to zakládá na pravdě. Magistrán měl také informovat úřad na ochranu osobních údajů, že zde zmizely mé složky (opět bez odezvy). Mou sportovní evidenci jsem samozdřejmě stále neobdržel. Shrnuto podtrženo. Obecní úřad Přerov nevykazuje nějaký zájem něco řešit.


FIMU vs. COVID-19 - v tématu Durch die Zeit: DARK, Tištěné verze 31 stran

Autor: Mgr. Bc. Tomáš Kácel
Informatik.
03.03.2021

Všechna práva vyhrazena: Obsah je chráněn autorským zákonem.

První část seriálu FI mu vs. Coronavirus - část 1.


První díl seznamuje s kompoziční chronoligií celého skandálu / first episode of series is about chronologi of the scandal

druhá část seriálu FI mu vs. Coronavirus - část 2. (czech) / part2


Druhá část se zabývá hloubkovým průchodem vybraných oborů / Secound episode of series is about vertical levels of statistic and scams of the Univerzity

třetí část seriálu FI mu vs. Coronavirus - část 3./part3


Třetí díl se zabývá vykradením univerzitního archivu a neodevzdáním složek a výnosů po tribunálu, který se uskutečnil/ third episode is about scam in univerzity archive and fake tribunal without sending a file to victims

čtvrtá část seriálu FI mu vs. Coronavirus - část 4./part4


Čtvrtý díl vás seznamuje s tím kdo je kdo ve skandálu fi muni / Fourth episode is about who is who in scandal FI MU

Pátá část seriálu FI mu vs. Coronavirus - část 5./part5


Pátý díl serálu je můj pohled a moje malá chronologie včetně sportu na vybrané porušování norem od školy, přes Brněnské a Přerovské orgány státní a veřejné správy / Fift episode is about my personal view of the scandal and little chronology and the not responsible behaviour of czech Buro/Office/Tribunals